Končíme & Začínáme
ohlédnutí za třetím benefičním koncertem
Je málo koncertů, které končí rozebíráním hudebního nástroje. Jistě, klarinet či flétnu lze rozebrat a uložit do pouzdra, ale varhany? A navíc ty největší jablonecké varhany v chrámu Nejsvětějšího Srdce Ježíšova? A právě toho jsme mohli být svědky na třetím benefičním koncertu, pořádaném Nadačním fondem Jablonecké varhany a jabloneckou farností. Tento koncert pro jejich záchranu měl plánováno právě takové vyvrcholení.
Hlavními hvězdami koncertu byly dva hudební skvosty města, famózní dětský pěvecký sbor Iuventus, gaude! a vzácné koncertní varhany firmy Rieger. Oba tyto klenoty spojuje jméno pana Tomáše Pospíšila, který je sbormistrem světově proslulého sboru a také regenschorim kostela, který rozeznívá tyto varhany již dvacet let. Právě s ním ladila paní Petra Handlířová hudební program večera, kterým nás pak, jako vždy skvěle, provedla svým slovem.
Program večera byl bohatý, otevřely jej dvě krátké velikonoční písně o vzkříšení s doprovodem varhan, právě těch, na které se vztahovala symbolika „nového života varhan“ pro další generace milovníků hudby. Tato symbolika se dostala i do názvu celého koncertu Končíme & Začínáme. Tedy ukončení více než osmdesátileté služby varhan nejen pro liturgii ale také pro tak oblíbené varhanní koncerty, a současně začátek plánovaného více než dvouletého náročného procesu restaurování.
Publikum, ve kterém bylo mnoho donátorů, kteří přispěli finančními dary či formou adopce píšťal, slyšelo z úst předsedkyně nadačního fondu, že i díky nim se podařilo vybrat přes dva miliony korun během dvou let jeho činnosti. Ti, kdo dění kolem varhan sledují, ví, že další milion je připraven na účtu Statutárního města Jablonce nad Nisou, jak potvrdil primátor Jiří Čeřovský. Navíc se z úst paní Květy Vinklátové dozvěděli o stejně velké částce z Libereckého kraje, která je plánovaná pro příští dva roky.
Foto Petr Zbranek
Díky těmto příznivým zprávám mohli být představeni zástupci německé varhanářské firmy Hermann Eule, která byla farností vybrána pro práce na restaurování tak velkého a významného nástroje. Po krátkém a vtipném uvedení firmy panem Dirkem Eulem, který reprezentuje další z generací ve stopadesátileté historii rodinné firmy, zazněly dva sliby. Oba se váží k významným okamžikům spojených s varhanami. K oslavě sto padesátiletého výročí narození architekta Josefa Zascheho dne 9. 11. 2021 firma plánuje rozehrát první dva prospektové rejstříky. Pro devadesáté výročí svěcení kostela, které bude 24. 4. 2022, by firma ráda rozezněla varhany celé. Finální datum ovšem dle slov Ing. Kocourka závisí na teplotách v kostele, protože pro závěrečnou finální intonaci varhan, která trvá mnoho týdnů, je potřeba trvalá teplota nad 15 stupňů Celsia.
Části Händelova oratoria Mesiáš, v energií překypujícím provedení šedesáti dětí, byly vhodným časem pro zamyšlení a zpracování takové spousty informací. I hezký úvod sbormistra, který přiblížil pro autora hudby nelehkou dobu, opět vedl k paralele s varhanami. Ty pomalu dohrávají, zaneseny prachem, opotřebovány jejich dlouhým životem, poškozeny červotočem a přesto mají naději na nový čas své historie.
Průvodkyně koncertem pak pozvala všechny na galerie kostelní lodi, blíž varhannímu kůru, kde se odehrála druhá část večera. Volné preludování pana Tomáše Pospíšila, nyní v roli varhaníka, ukázalo všem sílu a dynamiku královského nástroje, jak jsou varhany nazývány. Až se mohlo zdát, že jsou v plné kondici. To však bylo upřesněno následujícím přednesením celé koncepce restaurování nástroje panem Jiřím Kocourkem, uměleckým vedoucím firmy Hermann Eule. Spolu s varhaníkem předvedli výpadky tónů, nestejnost v síle zvuku v rejstřících a dokonce i neplánované visení tónů.
Foto Petr Zbranek
Závěrem a vyvrcholením celého večera bylo požehnání velkého díla obnovy varhan panem děkanem Oldřichem Kolářem. Po této prosbě o zdar díla vyjmul pan Dirk Eule první píšťalu tónu C z rejstříku Oktave 4‘ a podal ji právě panu děkanovi. Tato píšťala je již také adoptována a zasvěcená Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. V překvapivě rychlém tempu byly vyjmuty další píšťaly a tak během chvíle mohli přítomní novináři zachytit obrazem pro historii zajímavou připomínku začátku opravy varhan - hlouček lidí, kde všichni drželi svou píšťalu z jabloneckých varhan. Každý z nich přispěl svým dílem, podobně jako i mnozí na balkonech, k tomu, aby dnem 8. 11. 2019 mohlo začít očekávané restaurování varhan.
V rámci sbírky farnosti během večera se vybralo přes 34.000,- Kč které budou vloženy na účet NFJV, děkujeme Vám
Foto Jiří Kreisel
P.S. Co diváci neviděli, protože se to odehrálo až později, byl zajímavý pohled, kdy oba varhanáři odšroubovali zadní stěnu hracího stolu a se zájmem začali diskutovat o jednotlivých částech složitého pneumatického systému. Ten pomocí proudícího vzduchu otevírá další a další ventily a rozeznívá tak píšťaly varhan. Měli jsme pocit, že začala jejich první noční směna na opravě nástroje.
Moc hezkou reportáž s videem zaznamenali manželé
Zdeněk a Radka Damovi