Za hracím stolem v Bautzen

Ve varhanářské dílně v Bautzen finišují důkladné opravy dílů a částí našich varhan. Nyní probíhá nejsložitější část prací v dílnách, tedy kompletní restaurování hracího stolu. Proto jsme se rozhodli dílnu navštívit a podívat se, jak práce probíhá. Cesty se účastnil P. Štěpán Smolen za farní úřad, tedy zástupce investora, dále pan Radek Rejšek, který je organologem a kampanologem Litoměřické diecéze, za nadační fond předseda dozorčí rady pan Jaromír Drábek a moje maličkost.

Z Jablonce to do Bautzen není daleko, i když se musí přes dvoje hranice. V plánovaný čas jsme zaparkovali před sídlem firmy Hermann Eule Orgelbau, kterým překvapivě je na první pohled hezká rodinná vilka. Pro nás to hlavní, dílny, jsou situovány do zadního traktu. Na tomto místě se tedy vyrábí a opravují varhany po celou dobu, od založení firmy v roce 1872. Ve vile stále bydlí rodina a všechny prostory dýchají tradicí a dobrým vztahem k řemeslu, tradici a historii. Je to vidět i na příkladu původních dveří v přízemí vily, kde jsou firemní kanceláře a kde jsme byli uvítáni panem Kocourkem, uměleckým vedoucím firmy.  Při šálku kávy jsme si povídali o dosavadním průběhu prací v dílnách a o tom, co je už hotovo.

Foto archiv NFJV

Během letních měsíců, kdy je aktivní červotoč, byly všechny části preventivně ošetřeny mnohatýdenním zaplynováním. Další práce navázaly na podzim, kdy se na dílnu dostaly varhanní žaluzie ze dvou žaluziových skříní. O jaké že skříně se vlastně jedná? Píšťaly rejstříků druhého a třetího manuálu jsou umístěny v opravdu velkých dřevěných skříních. Vždy dvě boční strany těchto skříní jsou tvořeny plynule ovladatelnými žaluziemi, které lze ovládat pedály od hracího stolu. Žaluzie jsou na hranách opatřeny filcovým těsněním, takže když varhaník potřebuje zvuk píšťal utlumit, jednoduše žaluzie přivře nebo úplně zavře. Pro posluchače tak hudba jakoby odchází do dáli. Otevřením žaluzií se naopak hudba přibližuje zesílením jejich tónů přes otevřené žaluzie. Na žaluziích bylo kompletně opraveno filcové těsnění, zkontrolovány a opraveny jejich závěsy. Žaluzie jsou zabaleny a čekají na transport zpět. Proběhla i repase vzdušnic, které byly vyčištěny, zkontrolovány, praskliny, poškození a chodbičky po červotočích byly zatmeleny a tím utěsněny.  I tyto díly jsou hotovy a čekají na převoz.

Foto archiv NFJV

Teoreticky připraveni jsme se vydali do dílen. Nemohli jsme vynechat nejstarší část dílen, velkou místnost s výškou přes více než dvě patra, kde probíhají kompletace nových i repasovaných varhanních strojů. Na stěně místnosti visí portréty zakladatele, pana Hermanna Eule a jeho rodinných pokračovatelů. A tak všechny vznikající nové opusy dílny jsou stále pod dohledem minulých generací rodiny.  Vedle fotografií je na čestném místě nádherná kovová prospektová píšťala obřích rozměrů zdobená prolamováním a zlacením. Pochází z Budyšínského dómu sv. Petra, kde firma počátkem minulého století stavěla varhany nové. V současnosti je to největší zachovaná píšťala v Sasku.

Foto archiv NFJV

V dalších dílnách jsme se konečně už potkali s díly našich varhan. Nejvíce času jsme strávili v dílně, kde stál náš hrací stůl. Nebo, lépe říci, náš hrací stůl rozložený na spousty částí, které byly naskládány v policích, některé na stolech, protože se s nimi pracovalo. Základní struktura hracího stolu trůnila vprostřed místnosti, stále ještě plná trubiček, lišt s vodítky a spoustou otevřených pneumatických rozvodů. Přiznám se, že jsem si nikdy ani nedokázal představit, jak složité to uvnitř hracího stolu pneumatických varhan je, ale teď si budu stále pamatovat tento pohled. Smekám před dávnými mistry firmy Rieger a snad ještě více před varhanáři, kteří se pustí do restaurování tak komplikovaného varhanního stroje.

Jiří Kreisel

Foto archiv NFJV
Foto archiv NFJV