SLEDUJTE NÁS 
  • Grey Facebook Icon
  • Grey Google+ Icon

© 2017-2020 Všechna práva vyhrazena NF Jablonecké varhany

 Tiskové práce pro NF Jablonecké varhany provádí  Tiskárna Macek www.tiskem.cz

Jablonecký rodák, který měnil tváře měst

JOSEF ZASCHE

PÁR SLOV NA ÚVOD

Josef Zasche byl architekt německé národnosti působící v první polovině 20. století v Čechách. Narodil se 9. listopadu 1871 v Jablonci nad Nisou, poté navštěvoval v letech 1885–1889 stavební oddělení průmyslové školy v Liberci, následně odešel studovat do Vídně. Tam byl žákem Karla von Hassenauera.

V roce 1892 ukončil studium, získal Haggenmüllerovu cenu a krátce pracoval ve stavební kanceláři Friedricha Schachnera.

V roce 1895 se odstěhoval do Prahy, kde se natrvalo usadil. První samostatné projekty realizoval v severních a západních Čechách. Zasche byl jedním z mála německých architektů, který měl přátelské vztahy s českými kolegy. S Janem Kotěrou a Pavlem Janákem dokonce pracoval na společných projektech.

ZASCHE V JABLONCI 

Když mu bylo třicet, vznikla jeho první významná stavba: starokatolický kostel Povýšení svatého Kříže na náměstí Boženy Němcové v rodném Jablonci. 

 

Církevních staveb v secesním stylu je přitom velmi málo secese byla především světským stylem. Jablonecký kostel patří k nezdařilejším a v posledních letech prošel náročnými opravami. Tvoří se skupinou sousedních domů, fary a vil, jedinečný architektonický a urbanistický celek. 

Za dob rakousko-uherské monarchie projektoval Zasche dvě výstavné vily v dnešní Korejské ulici. Roku 1906 to byl dům pro obchodníka Eduarda Dresslera. O pět let později pak novoklasicistní vila pro významného jabloneckého advokáta Josefa Giebische na rozlehlém pozemku na rohu ulic Korejská a Opletalova.

Snad vůbec nejzásadnější prací, kterou se Zasche v Jablonci zabýval, byla stavba nového římskokatolického kostela. 

Jeho projektování mu zabralo stěží uvěřitelné tři desítky let. Zdržela jej první světová válka i spory o peníze na výstavbu. Během těchto let vytvořil několik různých projektů v několika stavebních slozích. Od prvního, secesního z roku 1898, byla k definitivnímu návrhu z roku 1930 dlouhá cesta, odrážející meziválečné slohy jako funkcionalismus či bauhaus. Snad lze říci, že projekt zrál jako víno a můžeme obdivovat obrovskou vůli a trpělivost architekta k tomu, aby se stavba realizovala. 

A právě v tomto kostele jsou 

instalovány naše varhany.

 

Celý projekt kostela byl  navržen architektem včetně nejmenších detailů. Během stavby byl  výsledek také pečlivě kontrolován a případně upravován podle okolností. V archivu zůstala velmi bohatá a častá korespondence z Prahy, popisující a upřesňující detaily rodící se stavby. Není se tedy co divit, že tuto péči věnoval i varhanám. Detailně nakreslil výkres prospektu varhan, provedl i několik stavebních úprav kvůli jejich umístění a samozřejmě vše osobně konzultoval s firmou Rieger-Kloss.

Podrobnější informace o tom jak varhany

hrají se dozvíte zde na našem webu. 
 Funkce varhan a rejstříků. 

 

Více o historii firmy Rieger, která varhany v letech 1931-32 zhotovila.  

ZASCHE V PRAZE

Vrchol Zascheho tvorby spadá do období 1906-8, kdy se dle jeho projektu v Praze staví tři modernistické paláce: hotel U Tří jezdců a dům pro Pražskou železářskou společnost na Senovážném náměstí a především palác Vídeňské bankovní jednoty v ulici Na Příkopě s průčelím z leštěné žuly a noblesní sochařskou dekorací Franze Metznera - slavného německého sochaře, který se Zaschem navrhl rovněž později odstraněné kašny do Jablonce a Liberce.

 

U Tří jezdců

Dům Pražské železářské společnosti

Palác Vídeňské bankovní jednoty 

Josef Zasche v letech 1912–14 také spolupracoval s Janem Kotěrou, svým českým přítelem, na projektu a stavbě paláce Všeobecného penzijního ústavu na Rašínově nábřeží č. 42-44/390

Všeobecný penzijní ustav 

Mezi jeho další díla patří také Palác Asekuračního průmyslu cukrovarnického a Palác pojišťovny Adria Jungmannově ulici, který vznikl ve spolupráci s dalším českým architektem Pavlem Janákem.

Palác Asekuračního průmyslu cukrovarnického 

Palác Adria

Všestranný Zasche projektoval také školy, dělnické kolonie, činžovní domy i vily a dokonce i hrobky. S architektem Kotěrou spolupracoval na projektu nových universitních budov.

Poslední významnou Zascheho realizací byl palác Urania v Klimentské ulici v Praze s kinem, kde pak býval známý filmový klub, a především jablonecký chrám Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Ten je bezesporu jednou z nejvýraznějších dominant města a jeho panoramatu. 

JOSEF ZASCHE

Nikdy nebyl nacistou, ale hlásil se k sociální demokracii. Přesto byl po skončení druhé světové války, kdy již byl řadu let v důchodu, 7. 5. 1945 internován. Jeho byt v Mezibranské ulici v Praze byl vyrabován a jeho archiv zničen.

Přes protesty a přímluvy jeho českých přátel byl vysídlen do Německa, kde žil ve vesnici Schackensleben poblíž Magdeburku. Tam také 11. 10. 1957 zemřel. Nespravedlivý a smutný konec života.

V poválečném období byl Josef Zasche téměř zapomenut, až v roce 1999 byla péčí Spolku přátel města Jablonce a Leuteltovy společnosti na průčelí kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Jablonci nad Nisou umístěna pamětní deska.

Při padesátém výročí úmrtí v r. 2007 byl Josef Zasche zařazen mezi nejvýznamnější osobnosti Libereckého kraje.

Dílo (zdroj Wiki) 
  • 1900–1902    Starokatolický kostel Povýšení sv. Kříže, Jablonec nad Nisou, náměstí Boženy Němcové

  •  

  • 1903        Soutěžní projekt na městské divadlo v Jablonci nad Nisou

  •  

  • 1903-1905     Spořitelna a obchodní akademie, Ústí nad Labem, č. p. 1670, Pařížská 15

  •  

  • 1904        Záložna resp. spořitelna, Aš, č. p. 239, Hlavní 23 (dnes knihovna)

  •  

  • 1904–1905    Vila Karla Wilferta, zvaná též Modrý dům, Praha-Holešovice, č. p. 291, Na Špejcharu – vila pro sochaře Karla Wilferta

  •  

  • 1906        Hrobka Josefa Scheiblera, Jablonec nad Nisou

  •  

  • 1905–1906    Vila Heinricha Dresslera, Jablonec nad Nisou, čp. 1885, Jugoslávská 

  • 1906         Výstavní pavilon Dům umění na výstavě německých obyvatel na českém území, Liberec

  •  

  • 1906–1907    Palác Pražské železářské společnosti (Prager Eisenindustrie-Gesellschaft), Praha-Nové Město, čp. 1015, Opletalova 55 – stavitel:Matěj Blecha, sochařská výzdoba: Josef Kocourek, Hans Dietrich. [8]

  •  

  • 1906–1908    Palác Vídeňské bankovní jednoty, Praha-Staré Město, čp. 390, Na Příkopě 3, spolupráce: autor interiéru Alexander Neumann – za tuto realizaci obdržel Zasche cenu za nejlepší stavbu v Rakousko-Uhersku v období 1900-1910

  •  

  • 1906–1908    Spolkový a nájemní dům U tří jezdců, Praha-Nové Město, čp. 869

  • 1907 družstevní zahradní město, Teplice, ulice Pařížská, Francouzská, Polská a Varšavská[11]

  •  

  • 1907–1908    nerealizovaný projekt na novostavbu Německého domu na místě bývalého Vernierovského paláce (též palác hrabat Příchovských, dnes Slovanský dům)

  •  

  • 1908        Česká eskomptní banka, Ústí nad Labem; ustoupila výstavbě Benešova mostu[12]

  •  

  • 1908        Koncertní sál pro Jubilejní výstavu Obchodní a živnostenské komory v Praze

  •  

  • 1910–1912    Lidová knihovna Weinmanneum, Ústí nad Labem, v roce 1945 poškozena při náletu, v roce 1947 zbořena [2]

  •  

  • 1911        Vila Josefa Geibische, Jablonec nad Nisou, čp. 2137, Korejská ulice 21 [13]

  •  

  • 1911        Dělnická kolonie Spolku pro lidové bydlení při Mannesmannových válcovnách trub, Chomutov, kolonie byla v osmdesátých letech dvacátého století zbořena, zachován zůstal pouze dům č. p. 710, Grégrova 55[14]

  •  

  • 1911        Prádelna (později dům zahradníka) v zámeckém areálu Vrchotovy Janovice[15]

  •  

  • 1911–1912    Palác Pojišťovacího spolku průmyslu cukrovarnického (Asekurační spolek průmyslu cukrovarnického), Praha-Nové Město, čp. 976, Senovážné náměstí 31-33

  •  

  • 1911–1913    Okresní chudobinec císařovny Alžběty v Chomutově (Elisabethhaus), Chomutov

  •  

  • 1912        Česká spořitelna, Ústí nad Labem, č. p. 899 (zanikla)[17]

  •  

  • 1912–1914    Palác Všeobecného penzijního ústavu, Praha-Nové Město, čp. 390, Rašínovo nábřeží 42, spoluautor Jan Kotěra

  •  

  • 1918     Hrobka Carla Neumanna, židovský hřbitov Liberec

  •  

  • 1918     Vila, Praha-Bubeneč, čp. 545, Pod kaštany 24

  • 1921    nástavba 3. a 4. patra na dům čp. 146, Praha-Nové Město, V jirchářích 5, Ostrovní 16 – nástavba na dům z roku 1836 od Josefa Klemense Zobece

  •  

  • 1922–1925 Palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurità – Palác Adria, Praha-Nové Město, čp. 36, Jungmannova 31, Národní

  •  

  • 1926 nástavba 4. patra na dům čp. 1683, Praha-Nové Město, Opletalova 41[21]

  •  

  • 1929    Dům Deutsche Kulturverband, Praha-Holešovice, čp. 1452, Šimáčkova 14–16 – dnes základní umělecká škola

  •  

  • 1930–1931 Římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Jablonec nad Nisou, Horní náměstí 12 – první zadání na tuto stavbu obdržel již v roce 1898, v průběhu let vypracoval řadu variant této stavby. Nakonec byl realizován modernistický projekt z roku 1930, dokončen byl v roce 1931.

  •  

  • 1932          Palác Pražského lidovýchovného spolku Urania (Prager Volksbildungsverein Urania), Praha-Nové Město, čp. 1205, Klimentská 4 – dnes studio FAMU