Jablonecký rodák, který měnil tváře měst

JOSEF ZASCHE

PÁR SLOV NA ÚVOD

Josef Zasche byl architekt německé národnosti působící v první polovině 20. století v Čechách. Narodil se 9. listopadu 1871 v Jablonci nad Nisou, poté navštěvoval v letech 1885–1889 stavební oddělení průmyslové školy v Liberci, následně odešel studovat do Vídně. Tam byl žákem Karla von Hassenauera.

V roce 1892 ukončil studium, získal Haggenmüllerovu cenu a krátce pracoval ve stavební kanceláři Friedricha Schachnera.

V roce 1895 se odstěhoval do Prahy, kde se natrvalo usadil. První samostatné projekty realizoval v severních a západních Čechách. Zasche byl jedním z mála německých architektů, který měl přátelské vztahy s českými kolegy. S Janem Kotěrou a Pavlem Janákem dokonce pracoval na společných projektech.

ZASCHE V JABLONCI 

Když mu bylo třicet, vznikla jeho první významná stavba: starokatolický kostel Povýšení svatého Kříže na náměstí Boženy Němcové v rodném Jablonci. 

 

Církevních staveb v secesním stylu je přitom velmi málo secese byla především světským stylem. Jablonecký kostel patří k nezdařilejším a v posledních letech prošel náročnými opravami. Tvoří se skupinou sousedních domů, fary a vil, jedinečný architektonický a urbanistický celek. 

Za dob rakousko-uherské monarchie projektoval Zasche dvě výstavné vily v dnešní Korejské ulici. Roku 1906 to byl dům pro obchodníka Eduarda Dresslera. O pět let později pak novoklasicistní vila pro významného jabloneckého advokáta Josefa Giebische na rozlehlém pozemku na rohu ulic Korejská a Opletalova.

Snad vůbec nejzásadnější prací, kterou se Zasche v Jablonci zabýval, byla stavba nového římskokatolického kostela. 

Jeho projektování mu zabralo stěží uvěřitelné tři desítky let. Zdržela jej první světová válka i spory o peníze na výstavbu. Během těchto let vytvořil několik různých projektů v několika stavebních slozích. Od prvního, secesního z roku 1898, byla k definitivnímu návrhu z roku 1930 dlouhá cesta, odrážející meziválečné slohy jako funkcionalismus či bauhaus. Snad lze říci, že projekt zrál jako víno a můžeme obdivovat obrovskou vůli a trpělivost architekta k tomu, aby se stavba realizovala. 

A právě v tomto kostele jsou 

instalovány naše varhany.

 

Celý projekt kostela byl  navržen architektem včetně nejmenších detailů. Během stavby byl  výsledek také pečlivě kontrolován a případně upravován podle okolností. V archivu zůstala velmi bohatá a častá korespondence z Prahy, popisující a upřesňující detaily rodící se stavby. Není se tedy co divit, že tuto péči věnoval i varhanám. Detailně nakreslil výkres prospektu varhan, provedl i několik stavebních úprav kvůli jejich umístění a samozřejmě vše osobně konzultoval s firmou Rieger-Kloss.

Podrobnější informace o tom jak varhany

hrají se dozvíte zde na našem webu. 
 Funkce varhan a rejstříků. 

 

Více o historii firmy Rieger, která varhany v letech 1931-32 zhotovila.  

ZASCHE V PRAZE

Vrchol Zascheho tvorby spadá do období 1906-8, kdy se dle jeho projektu v Praze staví tři modernistické paláce: hotel U Tří jezdců a dům pro Pražskou železářskou společnost na Senovážném náměstí a především palác Vídeňské bankovní jednoty v ulici Na Příkopě s průčelím z leštěné žuly a noblesní sochařskou dekorací Franze Metznera - slavného německého sochaře, který se Zaschem navrhl rovněž později odstraněné kašny do Jablonce a Liberce.

 

U Tří jezdců

Dům Pražské železářské společnosti

Palác Vídeňské bankovní jednoty 

Josef Zasche v letech 1912–14 také spolupracoval s Janem Kotěrou, svým českým přítelem, na projektu a stavbě paláce Všeobecného penzijního ústavu na Rašínově nábřeží č. 42-44/390

Všeobecný penzijní ustav 

Mezi jeho další díla patří také Palác Asekuračního průmyslu cukrovarnického a Palác pojišťovny Adria Jungmannově ulici, který vznikl ve spolupráci s dalším českým architektem Pavlem Janákem.

Palác Asekuračního průmyslu cukrovarnického 

Palác Adria

Všestranný Zasche projektoval také školy, dělnické kolonie, činžovní domy i vily a dokonce i hrobky. S architektem Kotěrou spolupracoval na projektu nových universitních budov.

Poslední významnou Zascheho realizací byl palác Urania v Klimentské ulici v Praze s kinem, kde pak býval známý filmový klub, a především jablonecký chrám Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Ten je bezesporu jednou z nejvýraznějších dominant města a jeho panoramatu. 

JOSEF ZASCHE

Nikdy nebyl nacistou, ale hlásil se k sociální demokracii. Přesto byl po skončení druhé světové války, kdy již byl řadu let v důchodu, 7. 5. 1945 internován. Jeho byt v Mezibranské ulici v Praze byl vyrabován a jeho archiv zničen.

Přes protesty a přímluvy jeho českých přátel byl vysídlen do Německa, kde žil ve vesnici Schackensleben poblíž Magdeburku. Tam také 11. 10. 1957 zemřel. Nespravedlivý a smutný konec života.

V poválečném období byl Josef Zasche téměř zapomenut, až v roce 1999 byla péčí Spolku přátel města Jablonce a Leuteltovy společnosti na průčelí kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Jablonci nad Nisou umístěna pamětní deska.

Při padesátém výročí úmrtí v r. 2007 byl Josef Zasche zařazen mezi nejvýznamnější osobnosti Libereckého kraje.

Dílo (zdroj Wiki) 
  • 1900–1902    Starokatolický kostel Povýšení sv. Kříže, Jablonec nad Nisou, náměstí Boženy Němcové

  •  

  • 1903        Soutěžní projekt na městské divadlo v Jablonci nad Nisou

  •  

  • 1903-1905     Spořitelna a obchodní akademie, Ústí nad Labem, č. p. 1670, Pařížská 15

  •  

  • 1904        Záložna resp. spořitelna, Aš, č. p. 239, Hlavní 23 (dnes knihovna)

  •  

  • 1904–1905    Vila Karla Wilferta, zvaná též Modrý dům, Praha-Holešovice, č. p. 291, Na Špejcharu – vila pro sochaře Karla Wilferta

  •  

  • 1906        Hrobka Josefa Scheiblera, Jablonec nad Nisou

  •  

  • 1905–1906    Vila Heinricha Dresslera, Jablonec nad Nisou, čp. 1885, Jugoslávská 

  • 1906         Výstavní pavilon Dům umění na výstavě německých obyvatel na českém území, Liberec

  •  

  • 1906–1907    Palác Pražské železářské společnosti (Prager Eisenindustrie-Gesellschaft), Praha-Nové Město, čp. 1015, Opletalova 55 – stavitel:Matěj Blecha, sochařská výzdoba: Josef Kocourek, Hans Dietrich. [8]

  •  

  • 1906–1908    Palác Vídeňské bankovní jednoty, Praha-Staré Město, čp. 390, Na Příkopě 3, spolupráce: autor interiéru Alexander Neumann – za tuto realizaci obdržel Zasche cenu za nejlepší stavbu v Rakousko-Uhersku v období 1900-1910

  •  

  • 1906–1908    Spolkový a nájemní dům U tří jezdců, Praha-Nové Město, čp. 869

  • 1907 družstevní zahradní město, Teplice, ulice Pařížská, Francouzská, Polská a Varšavská[11]

  •  

  • 1907–1908    nerealizovaný projekt na novostavbu Německého domu na místě bývalého Vernierovského paláce (též palác hrabat Příchovských, dnes Slovanský dům)

  •  

  • 1908        Česká eskomptní banka, Ústí nad Labem; ustoupila výstavbě Benešova mostu[12]

  •  

  • 1908        Koncertní sál pro Jubilejní výstavu Obchodní a živnostenské komory v Praze

  •  

  • 1910–1912    Lidová knihovna Weinmanneum, Ústí nad Labem, v roce 1945 poškozena při náletu, v roce 1947 zbořena [2]

  •  

  • 1911        Vila Josefa Geibische, Jablonec nad Nisou, čp. 2137, Korejská ulice 21 [13]

  •  

  • 1911        Dělnická kolonie Spolku pro lidové bydlení při Mannesmannových válcovnách trub, Chomutov, kolonie byla v osmdesátých letech dvacátého století zbořena, zachován zůstal pouze dům č. p. 710, Grégrova 55[14]

  •  

  • 1911        Prádelna (později dům zahradníka) v zámeckém areálu Vrchotovy Janovice[15]

  •  

  • 1911–1912    Palác Pojišťovacího spolku průmyslu cukrovarnického (Asekurační spolek průmyslu cukrovarnického), Praha-Nové Město, čp. 976, Senovážné náměstí 31-33

  •  

  • 1911–1913    Okresní chudobinec císařovny Alžběty v Chomutově (Elisabethhaus), Chomutov

  •  

  • 1912        Česká spořitelna, Ústí nad Labem, č. p. 899 (zanikla)[17]

  •  

  • 1912–1914    Palác Všeobecného penzijního ústavu, Praha-Nové Město, čp. 390, Rašínovo nábřeží 42, spoluautor Jan Kotěra

  •  

  • 1918     Hrobka Carla Neumanna, židovský hřbitov Liberec

  •  

  • 1918     Vila, Praha-Bubeneč, čp. 545, Pod kaštany 24

  • 1921    nástavba 3. a 4. patra na dům čp. 146, Praha-Nové Město, V jirchářích 5, Ostrovní 16 – nástavba na dům z roku 1836 od Josefa Klemense Zobece

  •  

  • 1922–1925 Palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurità – Palác Adria, Praha-Nové Město, čp. 36, Jungmannova 31, Národní

  •  

  • 1926 nástavba 4. patra na dům čp. 1683, Praha-Nové Město, Opletalova 41[21]

  •  

  • 1929    Dům Deutsche Kulturverband, Praha-Holešovice, čp. 1452, Šimáčkova 14–16 – dnes základní umělecká škola

  •  

  • 1930–1931 Římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Jablonec nad Nisou, Horní náměstí 12 – první zadání na tuto stavbu obdržel již v roce 1898, v průběhu let vypracoval řadu variant této stavby. Nakonec byl realizován modernistický projekt z roku 1930, dokončen byl v roce 1931.

  •  

  • 1932          Palác Pražského lidovýchovného spolku Urania (Prager Volksbildungsverein Urania), Praha-Nové Město, čp. 1205, Klimentská 4 – dnes studio FAMU

SLEDUJTE NÁS 
  • Grey Facebook Icon
  • Grey Google+ Icon

© 2017-2020 Všechna práva vyhrazena NF Jablonecké varhany

 Tiskové práce pro NF Jablonecké varhany provádí  Tiskárna Macek www.tiskem.cz